Monodrama Koba je příběhem jednoho z Kobových kamarádů, jednoho z těch, kteří za sebe kdysi byli ochotni položit život. Sdíleli stejný osud, vážili si jeden druhého, měli k sobě úctu. Ale Kobovi úcta nestačila. Chtěl být tím, jenž srdcem a myslí každého vládne. A tak se bojovník za revoluci Koba proměnil v diktátora Stalina. Co bylo dál, známe: Kobovi nepřátelé i přátelé začali mizet. Vyvraždil jich miliony, a za to se mu dostalo odměny: byl otrocky zbožňován celou zemí, kterou naplnil bolestí, hrůzou a krví. 

   Příběh podobný či ještě hrůznější by mohl vyprávět kterýkoli z Kobových druhů. Kdyby přežil. Jenže přežil jen jediný: Fudzi. Ale za jakou cenu? Za cenu bezesných nocí a ustavičného strachu, za cenu sebezapření, sebeponížení, obětování vlastní hrdosti, vlastního já. 

   I o tom nám Fudzi v monodramatu Edvarda Radzinského vypráví...

 

Edvard  Radzinskij
Koba

(monolog starého člověka) 

  překlad a režie Jaromír Janeček
  hraje Vladimír T. Gottwald
  uvedeno ve světové premiéře 25. února 2008 

Doposud realizováno 59 × 
(k 11. 9. 2015)

   Ani v komunisty ovládaném Rusku se nepodařilo v umělcích zničit svobodného tvůrčího ducha, jenž se v 60. letech minulého století začal výrazně projevova i v ruské dramatické tvorbě. Zejména zásluhou dvou dramatiků, kteří se oba právem zařadili do první kategorie světových dramatiků:  Michaila Bulgakova a Edvarda Radzinského

   Edvard Radzinskij (*23. září 1936) je mistrem dramatických adaptací a filozofických interpretací historických látek. Přestože Rozhovory se Sókratem, Lunin aneb Jakubova smrt, Sto čtyři strany o lásce, Divadlo za časů Neróna a Seneky... slavily úspěchy po celém světě, v rodném Sovětském svazu pro zjevnou ideologickou kontroverznost své tvorby nesměl být za brežněvovských časů Radzinskij dokonce ani uváděn v literárněhistorických publikacích, ba i u nás pak podle svědectví Mojmíra Weimanna naráželo inscenování Radzinského dramat na odpor a cenzorské zákroky komunistů. V posledních dvou desetiletích Radzinskij-dramatik poněkud ustoupil Radzinskému-historikovi a scenáristovi. Od devadesátých let jsou jeho stěžejním tématem dříve tabuizované stránky historie Ruska, světovými bestsellery se tak staly tituly o posledním caru Mikuláši II. či o Rasputinovi. Nejpřekládanějším a opakovaně vydávaným je ovšem obsáhlý životopis Stalina vycházející z Radzinského bádání v dosud tajných archivních materiálech, které Radzinskij zúročil i ve filmovém dokumentu Stalinovy záhady. Verze biografie, jenž získal ocenění jako nejlepší dokumentární film roku. Právě při práci na Stalinově životopisu ovšem Radzinskij také narazil na unikátní osud Sergeje Kavtaradzeho. Příběh jediného z druhů z dob gruzínských začátků, kterému se podařilo přežít Stalinovu krutovládu a nakonec i Stalina samotného, se stal podkladem pro monodrama Koba (monolog starého člověka).

   Koba vyšel tiskem poprvé v nakladatelství Vagrius společně s dalšími dramatickými miniaturami v knize ...и  сделалась кровь (1996), jako audioknihu načetl Kobu Sergej Jurskij (2004), zhruba v téže době tento titul přivezl Vladimír T. Gottwald režiséru a překladateli Jaromíru Janečkovi s prosbou o překlad. Tento tandem má také na svědomí první divadelní nastudování tohoto textu, a tak bylo monodrama Koba v překladu a režii Jaromíra Janečka s Vladimírem T. Gottwaldem v jediné roli uvedeno v Divadle Šumperk 25. února 2008 ve světové premiéře.
   Od té doby už tato inscenace hostovala po celém Česku, v Praze byla v letech 2008-2010 uváděna v Rock Café a od roku 2010 v Undergroundu, v červnu 2010 byl Koba vybrán za zahajovací představení festivalu SAMURÁJ v Dejvickém divadle.

 (ášw)

Sestřih Tomáše Němce z představení 24. 4. 2010

Fotogalerie KOBA:

Z recenzí a ohlasů:

 "V monologu prochází vypravěč různými fázemi Stalinova teroru a mizení nejbližších kamarádů, ale především různými stupni psychického napětí, bolesti, taktizování před zkoumavými ocelovými zraky vládce, který ho může v každém okamžiku poslat na smrt.
A právě v těchto okamžicích se projevilo Gottwaldovo herecké mistrovství: před diváky se tu předestírá nejen tento hrůzně "přátelský" vztah bývalých spolubojovníků, ale i celá atmosféra stalinských permanentních čistek a vraždění." 

(MF DNES, 28. 2. 2008)

 

""Striktně civilní projev, zdánlivé váhání a nejistota, neokázalost, nervózní zapalování cigaret, přesně vyměřené, aby podpořilo dramatické momenty textu, vytvořily přesně tu intimní atmosféru, kterou performer pro monolog Edwarda Radzinskijho Koba potřeboval.""

(Divadelní noviny, 13/2010)

 

"V. T. Gottwald zvládl roli Fudziho do nejmenších nuancí člověčího osudu, začínajícího v Gruzii gangsterskými loupežemi (revoluce potřebuje peníze), euforií po vítězství dělníků a rolníků, pokračujícího pobytem v gulagu - a dovršeného ve strachu plodícím servilnost, vynucený obdiv."  

(Právo, 27. 5. 2008)

"Gottwald prokázal Radzinského textu dobrou službu. Portrét muže, který svého někdejšího druha ve zbrani nekriticky miloval, aby později musel jektat hrůzou, kdy i na něj přijde řada, zprostředkoval Gottwald s osobním nasazením. … V popisu pocitů ochromujícího strachu ve Stalinově fyzické blízkosti se dařilo jít až na makrodetail jediného zástupného osudu za milióny dalších Stalinových obětí."

(Divadelní noviny, 29. 4. 2008)

"Na divadelní prkna přivedl Fudziho jako první na světě Vladimír T. Gottwald. Se sólovou hrou Gottwald nemá problém. Ovládá ji s přirozenou lehkostí. … padesátiminutové divadlo uběhne rychleji, než by divák chtěl. … Gottwalda může těšit odezva u publika, některým divákům vehnal slzy do očí - a o emoce jde v první řadě."

(Týden na severu, 18. 3. 2008)

 Radzinského Koba na blogu Na vlnách života.

Ke stažení:

bianco plakát (zip)                   bianco letáček (zip)             program (zip)

Nastudováno a uvedeno ve světové premiéře v Divadle Šumperk, s.r.o. 
© Вагриус Москва (nositele autorských práv zastupuje DILIA Praha)

Kontakt

Vladimír T. Gottwald

vladimir054@gmail.com

Vyhledávání

   

______________________________________


"Radzinským sugestivně zpracovaný příběh starého Gruzína Fudziho je aktuální bez ohledu na místo, letopočet či datum v kalendáři. Na to, že ponecháme-li moc v rukách demagogů, hrozí nám strach i z vlastních myšlenek, bychom neměli zapomínat nikdy."
Vladimír T. Gottwald

Koba (იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი) 

Koba
(იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი)

______________________________________

Podmínky pro hostování:

Hrací prostor: téměř libovolný (jeviště neužíváno), obvykle při stolové úpravě (není podmínkou) v prostoru mezi diváky,
v interiéru i exteriéru.

Scénické podmínky: minimální volný prostor mezi diváky cca 2×3 m (vhodné je, pokud je v místnosti klavír - není podmínkou).
Optimální počet diváků: cca 50-120 (není podmínkou).
Délka představení: cca 50´ (bez přestávky).
Technické zabezpečení: zvuková aparatura s CD mechanikou (nebo po dohodě USB vstupem), v menším prostoru postačuje i běžný přehrávač,
s obsluhou zvkuku a světel (vhodné je regulovatelné osvětlení - 2-3 reflektory). Pokud není v místě k dispozici, je možno zajistit i technickou aparaturu s obsluhou.

Příprava: min. 1 hodinu před začátkem představení přístupný prostor a přítomnost technika.
Propagace: každé představení propagujeme v předstihu jako událost na Facebooku, zveřejňujeme v Kalendáři akcí na těchto stránkách, pořadateli dodáváme
v elektronické podobě podle konkrétních podmínek upravený plakát a pozvánku, fotografie i případné propagační materiály pro média.

Celkové náklady na jedno představení, včetně dopravy, autorských práv a honoráře, činí podle konkrétních podmínek
cca 5 500-10 000 Kč (v případě více představení v jednom termínu a místě je cena nižší).

Inscenaci je možno uvádět pouze v ČR.

______________________________________

 

Recenze Právo 

Recenze Právo


Recenze MF DNES

 

______________________________________

Pod kloboukem

   "Proč Gottwald ve své divadelní kariéře sáhl po dalším monodramatu právě z Radzinského autorské dílny, nebylo doposud definitivně ověřeno. Roušku možná jako první poodkryl známý slavista prof. PhDr. Miroslav Zahrádka, DrSc., který při svém pohostinském působení na Universita degli Studi di Udine přišel s nečekanou hypotézou, zda by to nemohlo souviset se skutečností, že Vladimír T. Gottwald i Edvard Radzinskij jsou proslulí tím, že jsou permanentně k zastižení jen
v kloboucích, které dokonce i při vstupu do koupele odkládají jen se sebezapřením.
   O něco později rusistka PhDr. Ivana Ryčlová, Ph.D. přispěla zjištěním, že mezi nositele klobouků patří či patřili další Gottwaldovi oblíbení monodramatici (Süsskind, Kaminka, Confortès), a když translatolog doc. PhDr. Jindřich Veselý, CSc. objevil, že jak Gottwald, tak jeho překladatel
z francouzštiny mají kořeny v kloboučnické rodině, tvrdil, že je na stopě senzačnímu odhalení. Krátce na to však docent Veselý zemřel, a tak se pohříchu můžeme již jen dohadovat, jaké odhalení to mělo být.“ (fap)

______________________________________

Děkujeme Edvardu Radzinskému i zastupujícím agenturám, že licence pro Česko byla i pro roky 2015-16 poskytnuta Vladimíru T. Gottwaldovi!